Registrace

9. července 2012 v 8:58

E-mail: Váš e-mail (musíme vás informovat kdyby byly nějaké změny atd.).
Vzhled: Popis vzhledu vlka, barva srsti, očí, popřípadě přiložte odkaz na obrázek. Jestli nemáte žádné nápady, můžete se ujmout role některých z vlků dole (minulost ale musí navazovat na minulost sourozenců a s ohledem na rodiče). Nebo si můžete vybrat některého z vytvořených vlků. Je tady možnost tvorby druhého charakteru. V tomto případě vyplňte normálně registraci, ale upozorněte na svůj HLAVNÍ charakter vlka.

Jméno: Jméno vašeho vlka
Datum narození: Den.měsíc.rok (1-5) let
Pohlaví: Samice ♀/Samec ♂

Druh/družka: Musí být na Evergii (pokud nemáte napište "nemá")
Matka: (Popřípadě již registrovaná na Evergii)
Otec: (Popřípadě již registrovaný na Evergii)
Sourozenci: (Popřípadě již registrovaní na Evergii)
Smečka: Vlk je tulák, dokud si nenajde/nevytvoří smečku
Úkryt: Vyberte z úkrytů

Mám rád(a): Co má váš vlk rád
Nemám rád(a): Co nemá váš vlk rád

Minulost: Příběh vašeho vlka za malého vlčete (min. 15 řádků). Pokud hrajete za některého z vlčat uvedených dole, tak váš příběh musí začínat už v Evergii. Pokud hrajete za něčího sourozence, který je už na Evergii a jeho příběh na vás navazuje, musí i ten váš navazovat na jeho.
 


Komentáře

1 ElizAlex ElizAlex | 8. září 2013 v 21:50 | Reagovat

E-mail: Sunlight78963@seznam.cz
Vzhled: barva bílá, tlapy šedé a modré oči

Jméno: Sunlight
Datum narození: 16.10.2010
Pohlaví: Samice

Druh/družka: nemá
Matka: Synca
Otec: Herac
Sourozenci: Kycha
Smečka: Nemá
Úkryt : Jižní úkryt
Mám rád(a) : Vytí na měsíc,rodinu,přátele,lov,kořist,hodné vlky,štěstí,lásku
Nemám rád)a): Falešné vlky,smutek,napřátele,samotu

Minulost: Narodila jsem se na úplněk,matka byla moc šťastná,jenže tátu jsem vůbec nepoznala...odešel a ani matka ani já nevíme kam.Mám starší sestru Kychu,která odešla,protože matka se poprala s jedním silným vlkem,postrachem Lonund(mým rodným městem).Kycha odešla když my byly 3 mesíce.Ubohá nemocná matka se o mě musela starat i když byla dost slabá,proto jsem se později jako trochu rozumější dítě odejít,protože jinak jsem své matce přidělávala starosti.Šla jsem dost dlouho slabá v bouřce a bleskách doufající,že najdu nějáký úkryt a také budu moct něco ulovit proti hladu.Najednou jsem před sebou vyděla nějákou malou jeskyni kde jsem chtěla dobít sil.Vlezla jsem tam a po chvíly usnula.Když jsem se vzbudila tak jsem vedle sebe cítila něčí dech a potom jsem zahlédla někoho neznámého,ale cítila jsem že je to dobrý vlk a dokáže mi pomoct.Dala jsem se s ním do hovoru a jmenuje se Typam.
Pověděl mi něco o nádherném světu v kterém žije hodně dobrosrdečních vlků a rozhodla jsem se tam jít,protože by mi mohli pomoct a navíc mě začala tížit touha najít otce.Něco vew mě říkalo že žije,že je šťastný a chybím mu já i matka.Tak jsme vyrazili.Když jsme dorazily tak jsem dlouho stála na místě s otevřenou tlamou,protože to byl pro mě ráj. všichni mě uvítali. Ale pořád jsem se bála o svou matku a o to jestli přežije.Musela jsem jí navštívit.Byla strášná zima a já se drkotala ale našla jsem jí.Matka byla v pořádku,ale i tak nemohla jsem ji tu nechat samotnou a tak jsem se rozhodla že musí jít do toho ráje semnou.Cestou jsme potkaly mého otce.Byl úplně v pořádku.ale nechtěl jít s náma.Měl tam svou jeskyni a v té žil.matka řekla že tak bude žít s ním a že bude ráda když je občas navštívíme.Já teda šla sama a byla jsem šťastná.V tu chvíly mi vůbec nevadilo že je mi zima.Vrátila jsem se tam ten ráj se jmenuje Evergia.

2 Eliz Eliz | 10. září 2013 v 18:38 | Reagovat

e-mail: janickaaeliskablog@seznam.cz
Vzhled: http://nd01.jxs.cz/135/388/dd2b431d3e_94743741_o2.png akorát trochu tmavšího

Jméno: Laryta
Datum narození: 15.3. 2010
Pohlaví: Samice

Druh/družka: nemá
Matka: Mimga
Otec: Revoldino
Sourozenci: Loma,Ishy
Smečka:nemá
Úkryt: Jižní úkryt

Mám rád(a):
společnost,rodinu,přátele,jídlo,králíky
Nemám rád(a): samotu,smutek,hádky,lživé vlky,nepřátele

Minulost: Narodila jsem se ve dne,tehdy byl krásný den.Všichni byli šťastní i já i rodiče.Nějákou dobu po mě se narodila Loma a potom taky Ishy.Když jsme byli trochu starší matka nás brávala na lov.Byla to výborná učitelka.Já jsem nic nechytila ačkoliv jsem se sebevíc snažila.Jednou v večer před stmíváním jsme se vyplížili všichni tři na lov.V dálce jsme záhlédli zajíce.Když jsme se k němu trochu přiblížili tak začal rychle utíkat a my jsme pořád běželi za ním.Najednou do nás vrazil nějáký cizí,černý,velký vlk,vycenil zuby a začal vrčet.My jsme radči rychle běželi dál.Zase jsme ho viděli,ale tentokrát běžel ještě rychleji.Běžela jsem tak rychle,že jsem si ani nevšimla,že Loma už za náma dávno neběží.Možná se ztratila a možná ji chytil ten vlk.Rychle jsem se zastavila a zavyla na Ishyho,který se potom otočil zpátky a zastavil se tak prudce,že mě se zastavil těsně u mě.Ishy se divil kam zmizela Loma.Navíc jsme si uvědomili,že jsme se úplně ztratili.Pohltil nás smutek a také panika.musely jsme jít dál.už byla noc a bylo dost chladno.Po chvíli jsme našly nějákou jeskyni,která vypadala opuštěně a také byla.Oba byli vysílení,ale nebyla.Když jsem se probudila najednou jsem uviděůa toho černého,velkého,hnusného vlka,kterého jsme s Ishym potkali na lovu. Hned jsem probudila Ishyho abych mu to řekla,ale když jsem ho probudila vzbudil se i ten cizí vlk. Chtěli jsme hned utéct,ale on před nás rychle skočil a začal se vyptávat.Dozvěděly jsme se,že to je otcům bratr a zároveň největší nepřítel,když jsme odešli,tak prý zaútočil na matku s tátou se svou velkou silnou smečkou a dost je zranil a chystá se je zabít.Takže tenhle hnusný vlk byl náš strýc.v tu chvíly jsem se začala bát o matku s otcem ,ale také o ztracenou Lomu.Chtěli jsme s Ishym po něm aby nás zavedl domů.Svolil nám to,protože si myslel,že stejně nic nedokážeme.Dovedlů nás přímo domů.Kdybych věděla,že je to takový kousek mohly by jsme jít sami,ale to teď nebylo důležité.Když jsme došli,tak náš strýc odešel.Matka a otec byli hrozně hladoví a tak jsem musela zakročit sama ,protože Ishy byl moc unavený. Vyběhla jsem teď a věřila jsem že konečně něco chytím.Byla jsem odhodlaná a uviděla jsem zajíce.Běžela jsem,co nejrychleji to šlo a najednou jsem ho prostě chytila.Byla to moje první kořist,kterou jsem chytila. Potom jsem chytila ještě jednoho a došlo mi,že to není tak hrozné.Běžela jsem domů,aby se všichni najedli.Po nějáké době se oba uzdravili.A pak domů přiběhla zdravá Loma a všichni jsme byli šťastní,až na to,že nás pořád ohrožoval strýc a jeho vlci.Museli jsme běžet pryč.Ještě,že otec věděl o místě které je daleko odsud,kde by byla jediná naděje žít.Museli jsme to risknout.Když Jsme došly byli jsme dost překvapení.Byl to úžasný svět,který se jmenuje Evergia.

3 Nyra Nyra | 12. září 2013 v 22:14 | Reagovat

[2]: Vše je v pořádku, ale tvou minulost bych upravila a udělala ji trošku zajímavější. Máš tam i věty, které nedávaji smysl - předpokládám, že to jsou překliky. Udělej si opravu, neboj se rozepsat a pozor na chyby :).

4 Nessa Nessa | 28. září 2013 v 15:03 | Reagovat

mohu si vytvořit další charakter? :)

5 Nyra Nyra | 28. září 2013 v 15:35 | Reagovat

[4]: No zatím jsi moc nehrála ani za Nesuu, takže ne promiň. Jinak nemáš chary Bleka a Roxi? Jelikož máte hodně podobnou IP a píše, že ze slovenska.

6 Tobby Tobby | 3. listopadu 2013 v 14:20 | Reagovat

E-mail: TobbyPuggie@seznam.cz
Vzhled: zrzavá srst ,tlapy jsou trochu světlejší a čumák naopak tmavší .Konec ocasu je trochu načernalej .A má trošku nažloutlé břicho. Oči jsou hnědé.
Jméno: Coraliin
Datum narození: 28.9.2010
Pohlaví: Samice

Druh/družka: nemá
Matka: Catie
Otec: neznámý
Sourozenci: Kiba
Smečka: nemá
Úkryt: Západní úkryt

Mám rád(a): Hraní si s vlčaty, pobíhání po lese, lovení,spánek, prudký vítr , noc  a přátele...
Nemám rád(a): Lži , faleš,nepřátele , rvačky..

Minulost:
Na zem dopadalo poslední listí ze stromu . Bylo 28.9.2010. den kdy jsem se narodila. Den kdy všechno začalo. Jako první přišel na svět muj bratr Kiba . Po něm jsem hnedka vyděla světlo světa já . Malá hyperaktivní vlčice která chtěla objevit svět. Už od mala moje první cesta vedla z doupěte. Jediné co mě vněm drželo . Byla nadcházející zima , matka která mi dávala jídlo a samozřejmě bezpečí . Když jsem byla starší tak mě a Kibu začala matka učit lovit. Ona sama nikdy neměla smečku a proto byla na všechno sama. V okolí nebylo moc vlků skoro žádní. Jediný muj kamarád a přítel byl lišák kterýho jsem furt honila. Sice jsem nikdy nevěděla jak se jmenuje ale na to naše společné škádlení jen tak nezapomenu. Pro matku jsem byla vždycky ta divná . Ať už barvou srsti tak i chováním.Ale zpět k lovení. Kibu to zvládl hned na páty pokus . Ulovil zajíce. Ovšem mě to nešlo. Zatímco bratr už uměl dobře lovit a pomáhal mamě se scháněním potravi tak já pobíhala po lese a plašila zvířata. Ale co ? Každej je jinej a každej vlk se někdy naučí lovit. Taky že jsem se to naučila. Ovšem to už bratr lovil s mámou velká zvířata a já byla teprv u zajíců.Když už jsem byla téměř dospělá. Tak se mi do hlavy dostal ten příšerný nápad. Chtěla jsem odejít. Matka ovšem nesouhlasila chtěla aby jsme byli smečka. Ovšem mě už u nich nic nedrželo. A tak jsem jedné krásné noci utekla. Celou noc jsem chodila po lese a hledala nějaký vlky. Místo nich mě ale hezky prohnal medvěd který ho jsem vyrušila ze zimního spánku. Místo vlků jsem ale také našla ukryt ve kterem jsem poté chvilku přebívala. Každej den jsem chodila na lov . Kořist jsem si donesla do úkrytu tam ji snědla a poté jsem do večera hledala nějaké vlky. Dobře jsem věděla že vlk bez smečky je jako mytýl bez křídel. Navíc jsem něchtěla skončit jako matka.

7 Tobby Tobby | 3. listopadu 2013 v 14:23 | Reagovat

[6]: Prosím jestli byste dyžtak nemohli škrtnout to jak jsem popsala vzhled  jelikož jsem konečně našla obrázek vlka :) děkuju
http://nd06.jxs.cz/127/334/0dfc9cd370_95792495_o2.png

8 Tobby Tobby | 3. listopadu 2013 v 14:28 | Reagovat

[6]: Proto jsem se rozhodla najít nové místo . Nový domov a to se i stalo. Po dlouhém hledání jsem to objevila. Evergiu!

- znovu se omlouvám neskopírovalo se to celí .

9 Lill Lill | 10. listopadu 2013 v 20:06 | Reagovat

E-mail: kouzlo-kresleni@seznam.cz
Vzhled: mnou upravené zbarvení na obrázku: http://jyxo.info/uploads/30/30ca6264dbf8e152e98496de4db271ffd8554920.png
Jméno: Lill
Datum narození: 31.12.2010
Pohlaví: Samice ♀

Druh/družka: nemá
Matka: Laila
Otec: Teletrion
Sourozenci: nemá
Smečka: nemá
Úkryt: Východní úkryt

Mám rád(a): zimní dny, seznamování se s ostatními vlky, učení se novým věcem
Nemám rád(a): moc velkou společnost, ponižování, konfliktní typy vlků, hlasité zvuky

Minulost:
Začalo to, když jsem jako štěně bydlela s mámou a tátou daleko odsud. Již odmala jsem byla to nejméně vyspělé a osamostatněné štěně z naší smečky. Většina ostatních vlků, hlavně mladých samců se mi vysmívala a to mi ještě sráželo sebevědomí. Když nás táta v mých 2 letech opustil, již jsem neměla žádnou oporu a proto jsem se rozhodla odejít. Když jsem svůj skvělý plán o budoucnosti daleko od naší smečky sdělila matce, návrh mi zamítla a já jsem se musela další rok jenom nechat ponižovat. V mých 3 letech jsem však utekla. Běžela jsem daleko na východ, až jsem narazila na Východní úkryt Evergie. Zde jsem se s radostí zabydlela a doufám, že mě tady potká šťastná budoucnost.

10 Lill Lill | 10. listopadu 2013 v 20:29 | Reagovat

oprava minulosti (tamta neměla 15 řádků):
Bylo 31.12.2010, když jsem poprvé spatřila světlo světa. Zezačátku jsem měla naši smečku za nejlepší na světě, ale po tvrdé zkušenosti s vlky ve smečce jsem názor změnila. Již jako malé vlče jsem byla ta nejméně vyspělá a osamostatněná z naší smečky. Většina ostatních vlků, hlavně mladých samců a  vlčat se mi vysmívala a to mi ještě více sráželo sebevědomí. Když nás táta v mých 2 letech opustil kvůli jiné vlčici, nevypadalo to s námi dobře, ale časy se změnily a s mámou jsme se po nějaké době opět postavily na vlastní nohy. Po dlouhé době mi konečně došlo, jak moc jsem se ve svém názoru spletla a rozhodla jsem se odejít. Když jsem svůj plán (podle mě skvělý) o budoucnosti daleko od naší smečky sdělila matce, návrh mi tvrdě zamítla a tvrdila, že zrovna já bych dlouhou cestu za novým domovem nepřežila. Jelikož měla pravdu, zůstala jsem ve smečce další dlouhý rok. V mých 3 letech už bylo ponižování dost, rozhodla jsem se, že uteču. Po tichém rozloučení s mými těžko získanými přáteli, jsem v temné noci opustila smečku. Tak, tak jsem se proplížila kolem stráží, největších samců v okolí. Rozběhla jsem se a běžela přímo za čenichem daleko na východ. Po několika nocích strávených o samotě jsem narazila na Východní úkryt Evergie. Zde jsem se s radostí zabydlela. Prozkoumala jsem zdejší lesy a smečky a rozhodla jsem se, že zde už zůstanu. Doufám, že mě tady potká šťastná budoucnost.

11 Dreamy Dreamy | E-mail | 17. listopadu 2013 v 11:46 | Reagovat

Jméno: Dreamy
Datum narození: 31.března.2012
Pohlaví: Samice ♀

Druh/družka: "nemá"
Matka: "Nemá"
Otec: "Nemá"
Sourozenci: "Nemá"
Smečka: tulák
Úkryt: Vyberte z úkrytů

Mám rád(a): Sníh, vodu, přátele, zábavu, společnost a souboje(ze srandy)
Nemám rád(a): Namyšlené vlky, když je moc velké teplo

Minulost:
Takže když jsem se narodila,přišla jsem o matku, protože se nás s taťkou snažili zachránit před požárem celého lesa, na mamku spadl strom a ona tam zemřela, takže nás vychovával taťka. Když jsme byli větší učil nás lovit, mně to šlo nejlépe ze všech vlčat. Jednou jsme si dávali závody, a já přišla o svého sourozence (Bratr), spadl z útesu a zemřel, pořád jsem si to dávala za vinu a tak jsem přišla o své kamarády, ale rodina mně držela - jak se říká nad vodou. Když jsme šli jednou s celou rodinkou výt, přišla jsem o mého posledního sourozence (byli jsem jen 3), protože je zabili lidé. No a pak mi nějaký vlk zabil i tátu, takže jsem rychle utekla a teď jsem tady.

12 Mysterious Midnight Mysterious Midnight | 22. listopadu 2013 v 15:41 | Reagovat

[6]: Je to celkem dobré, ale vYděla s Y jsem ještě neviděla a taky by to chtělo spisovné výrazy, jako třeba ve slovech každej je jinej, to bych určitě upravila a pak mě zaujaly tyto věty: "Jediné co mě vněm drželo . Byla nadcházející zima , matka která mi dávala jídlo a samozřejmě bezpečí ." určitě bych to upravila.

[9]: Vypadá to dobře, ale já nerozhoduji, jestli Tě přijmeme či ne rozhodne Nyra.

[11]: No měla bys to upravit. To, že Ti příbuzní umřeli ještě neznamená, že vůbec nebyli, jestli se chceš vyhnout vymýšlení jejich jmen, tak použij třeba překladač nebo toto je dobrá stránka se jmény: http://draci-doupe.timqui.net/jmena-a.html
Ale bude nutné ty jména doplnit, ledaže by otce nikdy nepoznala a matka jí o něm neřekla, ale to je asi to jediné, co se dá vynechat.
Jinak ta minulost by měla být delší, zkus se trochu rozepsat, např.: když jste si s bratrem dávali závody, tak zatáčka byla příliš ostrá a díky bahně a mokré zemi, která klouzala, jí nevytočil, podklouzly mu obě zadní nohy a on tak po bahně, které dříve bývalo zemí a trávou, sklouznul až k okraji a spadl z útesu na kameny hluboko po ním, rychle mi došlo, že neměl šanci to přežít.
A tak podobně rozepsat různé události, které tam máš, ono napsat, že ten někdo zemřel, zvládne každý, ale tady jde i o fantazii a vymýšlení příhod a událostí, toto málo rozhodně nestačí.

13 Lill Lill | 22. listopadu 2013 v 22:44 | Reagovat

[12]: ok i tak díky

14 Bílý tesák Bílý tesák | E-mail | 1. prosince 2013 v 18:14 | Reagovat

jméno- Bílý tesák
datmu narození- 15.8.2010
pohlaví- samec♂
druh/družka- "nemá"
matka-Kiča
otec- Jednooký
sourozenci-"nemá"
Úkryt- Severní úkryt
mám rád- lov,boje s vlky,maso
nemám rád- společnost,zlé lidi a přátelství s ostatními vlky
minulost-

narodil jsem se v jeskini s 8 sourozenci(kteří umřeli už jako malá vlčata). už od začátku jsem chtěl vědět co je venku před jeskyní. ale strach strach z neznáma mi to nedovolil. máma byla pořáda na cestách a táta také. byl jsem sám. bylo mi smutno ale věděl jsem že se oba vrátí. ale jednou se stalo něco divného. táta se nevracel. máma mi řekla že je mrtví. bylo mi to líto protože jsem neměl šanci ho dobře poznat. jediné co vím je že byl hodný a nosil mi maso a neměl levé oko. když byl táta mrtev tak máma skoro vůbec nespala v jeskyni protože většinu času strávila na lovu,ale zbytečně. jednou vyloupila rysí jeskini s 8 mláďaty. byla to docela dobrá hostina.:-)) ale  máma těch mláďat nás našla. bylo to zlé!!! ona měla zuby a drápy ale já a máma jenom zuby. ale  nakonec jsme jí zabili a 7 dní bylo o jídlo postaráno. potom si nás ochočili indiánové. no byli nejdříve nepříjemní a bili nás klackem a házeli po nás kamení. já jsem se stal majetkem 3edého bobra a moje máma zase majetkem Lososího jazyka. stýskalo se mi po mámě ale potom jsem si zvykl. nakonec jsem na ni úplně zapomněl stejně jako ona na mne. začal mi nový život. staral jsem se sám o sebe. když už mi byl 1 rok tak mě můj pán vzal na  dlohou pouť. lae tam přišlo zklamání. prodal mě. ten chlap kterému mě prodal se jmenoval Hezoun Smith. byl na mne zlý a týral mne. od tohot hnusného pána si mne koupil nějaký Weedon Scott . ale on umřel a mne nikdo nechtěl tak jsem utekl a žiju tam kde jsem chtěl. na svobodě.

15 Nella Nella | E-mail | 11. dubna 2014 v 20:01 | Reagovat

Vzhled:
Čistě bílý vlk, Hnědé tlapy, Modré až Šedé oči.
Jméno vlka:
Nella
Pohlaví:
Samice
Datum narození:
16. 2. 2011 (3 roky)
Druh:
Nemám
Matka:
Lunari
Otec:
Kaybo
Sourozenec:
Jerry
Smečka:
Tulák
Úkryt:
Jížní Úkryt
Mám ráda:
Vyhřívání se na slunci s přáteli, společné běhání po lese a lov.
Nemám ráda:
Agresivní vlky a války, nudu :)
Minulost:
Když jsem se narodila měla jsem bratra Jerryho, rádi jsme si hráli byl to nejlepší starší brácha myslela jsem si, že budeme vždy spolu, celá naše rodina ve smečce jednou provždy spolu. Když jsme měli rok rodiče šli odpoledne na lov, hráli jsme si s bráchou, cvičily jsme spolu boj převalovali jsme se po celé jeskyni, za chvíli jsme cvičili lov já jsem ho měla nenápadně chytit a to se mi povedlo.Potom nás vyrušil výstřel nevěděli jsme co máme dělat, rodiče nás učili, že se máme skrývat. Byly jsme skrytí a slyšeli další dvě rány a potom už nic. Čekali jsme na rodiče, ale nic, po dvou dnech Jerry vyšel, tou dobou už věděl co se stalo, ale já ne nic jsem netušila. Na chvíli odešel, ale potom se vrátil s myší, kterou jsme oba snědly každý dostal půlku. A takhle pokračoval náš život. Když nám byli dva tak mě učil lovit vrány, orly a další ptáky, ale zaslechli jsme lovce!! Řekl ať utíkám tak jsem ho poslechla, utíkala jsem zmateně po lese snažila se někde schovat. Když jsem se zastavila čekala jsem na bratra, ale ten nepřišel ani když jsem vyla. Tak jsem se vydala po svých. Běžela jsem přes hory přes jezera kam jsem došla tam byla jiná smečka, která mě odehnala. Nevěděla jsem co mám dělat. Když jsem přišla na tohle území viděla jsem nádhernou krajinu plnou zvěře a řekla si, že tu zůstanu. Doufám, že když mě vezmete začnu nový život. Ve kterém se budu moct znovu radovat, hrát si a potkávat nové vlky.

16 Nella Nella | E-mail | 11. dubna 2014 v 20:08 | Reagovat
17 Veezara Veezara | 14. června 2014 v 23:53 | Reagovat

E-mail:mojejmenomojeprijmeni@centrum.cz
Vzhled:Jsem celá černá,ale sem tam se na mě najdou i bílé chlupy.Levé oko mám šedé a pravé mám rozřízlé,přes pravé oko mám jizvu.Špičku ocasu mám šedou.

Jméno:Veezara
Datum narození:21.6.2013
Pohlaví:Samice

Druh:Nemá
Matka:Blood
Otec:Thunder
Sourozenci:Sestra Miki(Zemřela)
Smečka:Nemá
Úkryt:Jižní úkryt

Mám ráda:Bojování,srnčí maso,krev,lovení a vodu.
Nemám ráda:Jiné vlky,oheň,lidi a zimu.

Minulost:Jako malé vlče jsem žila se svou rodinou v lese.Moji rodiče nebyli u          
žádné smečky,byli moc agresivní a žádná          
smečka je nechtěla.S mou sestrou Miki          
jsme si hrály celý den,nikdy jsme se od          
sebe nehnuly na krok.Až když nám byl          
půl rok rodiče usoudili že je čas nás          
učit,mě si vzal do parády táta a Miki          
máma.Táta mě učil lovit myši,zatímco            
máma učila Miki jak vypadat          
nebezpečně.Já se učila bojovat,zatímco          
Miki trénovala rychlost.Táta mě také          
učil výt tak aby to znělo jako "dávej          
si na mě pozor!",Mikiino vytí znělo          
spíš jako vytí čivavy.Když se rodiče          
rozhodli že jsme obě vycvičené dost          
poslali nás společně na lov,Miki          
neulovila nic a já chytila jednu          
myš.Když jsme se vracely zvětřily jsme          
cizí pach,byli to lidé!Běžely jsme se          
kouknout k naší jeskyni,čekal nás          
hrůzný pohled.Lidé stáhly naši matku z          
kůže a teď si jí opékali!Otec zřejmě          
někam zmizel,od té doby se bojím ohně a          
nenávidím lidi.S Miki jsme putovaly          
lesem až jsme se zastavily na          
skále,unaveně jsem se posadila na kraj          
a zírala do hluboké propasti.Miki měla          
žízeň,hlad,přehřívala se kvůli své          
huňaté srsti a zřejmě už neunesla to co          
viděla před chvílí.Postavila se za mě,          
zakřičela "za všechno můžeš ty!" a          
rozeběhla se na mě.Zřejmě mě chtěla          
schodit,instinktivně jsem se jí vyhnula          
jak mě to učil otec a ona zmizela v          
propasti.Potom jsem dlouho putovala a          
prožila spoustu bojů,v jednom mě jedna          
vlčice připravila o oko.Zabila jsem jí          
a její oko snědla,nakonec jsem dorazila          
sem.Líbí se mi tu,moje rány se          
potřebují zhojit a to se jim nepodaří          
když budu denně bojovat.

18 bella bella | E-mail | 17. června 2014 v 6:09 | Reagovat

jmeno bella
datum narozeni:14.7(2)
pohlavi : samice

druh :nemam
matka:kara
otec:Tathar
sourozenec:nemam
smecka : nemam
ukryt : Zlatý les
vzhled:celá bíla ale trochu na brichu do šeda a na ocasu taky do šeda.Oči čistě modrý.

mam rada:lasku,jine vlky,spolecne behani po lese,hrani s vlcaty,slunce.uplnek,zabavu.

nemam rada:bojovani,agresivni vlky.

              MINULOST
Když sem se narodila tak me mela moje mama moc rada a tata taky.Co mesice plynuli tak sem rostla a rostla.Jednou okolo naší nory šel veliký medvěd ja sem se strasne bala protoze mama a tata byli zrovna na lovu.Tak sem se skovala do nory a doufala sem ze příde mama a tata.A zachvilku sem se dočkala tata a mama přisli ale medved uz tu nebil tobilo hrozne divny.Tak kdyz mama a tata šli další den ale neš šli radši se podívali jestli ten medved tady nekde není.A nebil tady.Tak šli na lov.Ja sem si zatim hrala u nory s klackama.Za chvili skoro k večeru přišli a lov se jim podařil tak jsme měli konečně jídlo.
A další den mama a táta nemuseli jít na lov tak sme mohli být zase chvilku spolu a tak sme si spolu hrály.
A ted sem tam neco uslyšela mama a tata taky tak tata se tam sel podívat a byl tam velkej medved stejný jako ten co okolo nasí nory chodil.Byl tak velky že tata než si uvědomil co se dějě tak medvěd tlapou se ohnal po tatovi a trefil ho hodil tatu ke kamenu a mama na medveda skocila kousala ho a škrábala
a potom z nej seskočila mama byla mrštnější než táta a ja sem skoušela zbudit tatu co mama zatim bojovala s medvedem a mamě už docházeli sili a tata se konecne probral a šel pomoc mamě tak po dlouhem boji medved prohral.
Tak tata rěkl že by sme se meli přestěhovat tak sme šli a šli šli sme docela dlouho a mama mena divný pocit cítila se jako kdybi nas ten medved pořád sledoval a mnela pravdu z křoví vyskočil velky medved mama chranila mne a tata šel po medvědovi a tatu zranil tak že to nepřežil.Máma a já sme byli hrozně smutný ale mama řekla že tátu pomstí.Ale naprěd sme se šli pře stěhovat tak sme šli a došli sme do Zlatýho lesu.A mama lovi a mame se tam dobrě ja si občas zahraju s maminčiným ocasem a máma pořád mysli na tátu chce jít po medvědovi ale nemá ještě dost sil tak si musi ještě chvilku počkat ale jednou ho pomstí.

19 Kessie Kessie | E-mail | 26. června 2014 v 16:39 | Reagovat

Vzhled: Je celá černá, levá přední tlapa je bílá, konec ocasu je také bílý (stejně jako u lišky) a oči má průsvitně modré. Má na sobě fialový ostnatý obojek.
Jméno: Kessie
Datum narození: 15.5.2011
Pohlaví: samice
Druh: žádný
Matka: Persee
Otec: Silverclaw
Sourozenci: Petal a Kyril
Smečka: žádná (kdysi bývala s tuláky na ulici)
Úkryt: západní úkryt
Má rád: Vůni masa, odvážné vlky, dobré kamarády, lov, závody, bojování
Nemá rád: ponižování, namyšlené vlky, prohru, lži, krádeže, (Petal, Kyrila, Golda a Silvra)
Minulost: Vítr zlehka vál a na zahradě se válelo klubko vlčích chlupů. To se pral Kyril a Petal. Opodál byla Kessie. Jen tak si cupitala v zahradě a hledala. /Někde to tu musí být/ svojí zahrabanou kost ale nemohla najít. Čenichala a čenichala, až do něčeho narazila. "Ahoj mami! Neviděla si nějakou hromádku hlíny?" "Pročpa, něco si ztratil?" zeptala se Persee, "Ne jen.. Jen jsem u ní něco zapoměl." Persee se zasmála: "A nehledáš náhodou svojí kost? Bohužel už si jí vzali dvounožci." Kessie se posmutněle podívala na zahrádku, zakňourala a odešla. /Proč mi jí vzali? Vadí jim snad, že jsem ji zakopal ke kytkám?/ Došel až k sourozencům, kteří celí udýchaní leželi naproti sobě. Než se zmohl na cokoli zeptat, okřikla ho Petal: "Na koho tak civíš!?" "Chceš se snad prát? Nepřepral bys přece ani berušku!" dodal Kyril. "Ale já se umím prát!" bránila se Kessie a v tu chvíli na ní Kyril vyskočila a přitiskl ji k zemi. Petal hned přiskočila a zakousla se Kessie do nohy. "Auuuuuuu, nechte toho!" Kessie se bolestí zajíkla. Petal dál hryzala její nohu. Kessie jen kňourala a snažila se z Kyrilovo sevření vykroutit. Naštěstí Persee zaslechla kňourání a přiběhla. "Co to.. Ihned jí pusťte!! Děláte si srandu!? Nechte jí být, dneska nedostanete najíst!!" rozštěkla se Persee. Petal a Kyril otráveně zakňučeli a odkráčeli pryč. "To bude dobrý" Persee láskyplně olízla Kessie packu, "si jenom malá a dovolují si na tebe, ale je to přejde.. neboj" "Přejde?" zeptala se Kessie. "Přejde.."
                   ***
Byl chladný večer a veknu pršelo. Persee posmutněle vyhlížela z okna. Najednou radostně zaštěkla a vyběhla ven. Kessie jí slyšela a probudila se. Vyškrábala se na parapet a podívala se z okna. Viděla jak se Kessie bavila s nějakým cizím silným vlkem. Chvíli si spolu povídali a pak si k sobě lehli a dívali se společně na hvězdy. Kessie se hlavou honilo spousta otázek. Až usnula.
Druhý den kdy sluneční paprsky pokryli srst naší malé vlčice, se Kessie probudila. Seskočila z parapetu dolů a pádila za Persee. "Mami! Mami? Kdo byl ten vlk s kterým si byla venku?" vychrlila ze sebe Kessie. Persee se postavila na nohy, protáhla se a povídala: "Víš, je to tvůj tatínek," Kessie se na ní s úžasem podívala "po dlouhé době mě přišel navštívit, žije to tiž v nádherné zemi zvané Evergia, kde má smečku". Kessie se zasnila /Taky bych chtěla mít smečku.. Musím se dostat do Evergie!/ "Mami? Kde je Evergie??" "To musíš najít sama, jen ty kteří tam patří jí jednoho dne najdou.." odpověděla Persee. /Musím ji najít.. A taky, že najdu!/ hrdinsky si pomyslela a vyběhla ven.
                   ***
Malí dvounožci si hráli s míčkem. Kopali do něj a Kyril s Petal ho vždycky donesli zpátky. Persee přišla blíž k osamělé Kessie: "No tak, běž si s nimi hrát, neublíží ti" Kessie se na ní váhavě podívala, ale pak se zvedla a dokráčela blíž k dvounožcům a svým sourozencům. Jeden malý dvounožec si jí všiml a kopl k ní míček. Pomalu se k ní kutálel. V Kessie se probudil instinkt lovce a přikrčila se. Míček už byl na dosah packy a Kessie po něm skočila. Vítězoslavně pozvedla míček a začala běhat kolem dokola. "Bože můj co to děláš!? Musíš ho přinést zpátky, takhle si tě prcku neoblíbí!" vrhla se na ní Petal a vyrvala jí míček. Rychle doběhla ke dvounožcům a dala jim ho. Ti se začli radovat a smát. Kessie se cítila provinile a lehla si opodál.
Večer před spaním za Kessie došla Petal /Chce se mi snad omluvit?/ "Kessie, víš co se stane s vlčaty který nikdo nechce?" zeptala se Petal. "N-ne?" "Hodí je do řeky!" ušklíbla se Petal a vlezla si do svého pelíšku. /Hodí je do řeky!/ Tahle věta s Kessie pořádně otřásla.
                  ***
"HAHAHA" smála se zlověstně Petal. Vedle ní se na Kessie vražedně díval Kyril. "Tohle je tvůj konec prcku!" řekl Kyril a oba zmizeli. Najednou přišel nějaký dvounožec a strčil Kessie do košíku. Kessie začala kňourat: "Co se děje!? Halo? Mami! Kde jsi!? Zachraňte mě! Nic jsem neudělala! Poomoooc!" Kessie začla výt, stěkat a snažila se všemožně vydrápat z košíku. /Co to slyším?/ "Tssssssssss" /To je šumění vody? ŘEKA!?/ Kessie začala panikařit. Začala sebou trhat a drápat do košiku, ale nepomohlo to. Najednou se košík otevřel. Dvounožec vytáhl Kessie z košíku. Nyní už řeku i viděla. "Nee! Prosíím!" /Co to?/ V dálce slyšela histrický smích Petal a Kyrila. Dvounožec se přiblížil k řece a něco zamumlal. /Tohle je můj konec/ Kessie se beznadějně připravovala na smrt. Cítila jak jí dvounožec drží kolem krku. A pak.. Zvolna padala. Slzy se jí pomalu linuly dolů. Smrti už nebylo úniku. Zavřela oči a ponořila se do věčné tmy. Dokud neucítila samotnou vodu. "Žbluňk" "NEEEEEEEEEEE!" Kessie se prudce probudila. /C-co? Jsem živá? Byl to jen sen?/ Kessie bylo srdce jak na poplach a   oddechla si. /Byl to jen sen.. Ale byl tak vypadal tak živě!/ najednou si Kessie něčeho všimla /Co t-to je? Obojek? To byla ta dvounožcova ruka! Ale jak byl ten obojek krásně fialový/
                   ***
/Uteču.. uteču pryč!/ rozhodla se Kessie. Venku v plotě byla díra a tou pláchla pryč. Zašla hluboko do lesa. Bylo to tam úžasný! Kessie se proháněla lesem a čerstvý vzduch jí jen prospěl. Najednou Kessie strnula. Slyšela nějaké křupnutí větviček. /Někdo je blízko!/ Než se stačila pořádně ohlédnout přiskočili z křoví 3 vlci. Byli silní a z očí jim sršel hněv, jen jediná vlčice byla poměrně kliná. "Copak, copak? Nějaké neposedné vlče se odvážilo do lesa? Na naše teritorium!?" rozštěkal se zrzavý vlk. Kessie se sklopila strachem. "Nech ji být, je to jen vlče, necháme ho jít a už se nevrátí" pověděla vlčice. "Vždycky si na vlčata byla měkká, ale tohle je naše teritorium, nenecháme to jen tak!!" ozval se bílý vlk. Podíval se se zrzavým vlkem na Kessie. "Asi tu budeme mít menší prácičku Silvre" řekl zrzavý vlk. Oba se spiklenecky pousmáli a vrhli se na Kessie. Silver ji vykopl do vzuchu "Chytej Golde" a odkopl ji k němu. Gold surově přímáčkl k zemi a chtěl se do Kessie zakousnout a ukončit její život, ale v tom "Už ji nechte být! Zasloužila si to co měla!!" osopila se vlčice. Gold přitiskl Kessie silněji až nemohla dýchat a povídal "Nezapomeneš na nás, že ne!?" Kessie se na něj ustrašeně dívala a snažila se nadechnout "ŽE NE!?" pustil ji a zařval na ní tak hlasitě, že  Kessie pádila co nejrychleji pryč. Břicho se jí rychle zvedalo nahoru a dolů. Nemotorně běžela pryč z lesa, jenom aby už konečně byla venku! A najednou zakopla o trnitý klacek. "Auíí!" zakníkla bolestí. A ležela bezmocně u plotu v kaluži krve. Tam jí našel nějaký tulák a vzal ji do města do slepé uličky kam žádný dvounožec nevkročil. Tam jí ošetřil a žila s nimi.
                  ***
           O jeden rok později
Kessie už jeden rok žila s tuláky na ulici. Naučila se žít v drsných podmínkách a žila s jedním hlavním cílem - pomstit se. Nastal den pomsty, kdy měli Petal a Kyril vyjít s dvounožci do města. Nijak se nezměnili, byli pořád plní nenávisti a zloby. Dvounožec dal Petal a Kyrilovi volno a nechal je proběhnout ve městě. Kessie na ně zaštěkala a schovala se mezi bednami. Petal s Kyrilem opatrně vešli do slepé ulička a nechápavě se rozhlíželi. Najednou se za nimi objevila Kessie. "Kdo jsi ty prašivý tuláku!?" zeptal se Kyril. A najednou se Petal prudce zastavila "P-počkej.. to je Kessie!!" navzájem se na sebe podívali a zašklebili se. "Tady tě už Persee nezachrání, kvůli tobě se zhroutila!!" Kessie na ně se smutkem v očích pohlédla, ale pak se vzpamatovala: "To vás tu nikdo nezachrání!" zavčela Kessie a ze tmy se vynořili všichni tuláci, kteří se o ni starali. Petal a Kyril strnuli strachem. To je jediný co Kessie potřebovala, rozběhla se a jednoho po druhém usmrtila. Jako varování pro ostatní si vzala dva tesáky od Kyrila a dva od Petal. Ty si pak nandala na obojek pro výstrahu všem ostatním. Tuláci se jen na ni dívali a oslavovali s ní vítězství.
                   ***
Kessie už se všem pomstila a mohla žít s klidem v duši. Měla na obojku 8 tesáků. Dva od Kyrila, Petal, Silvra a Golda. Všschny vlastnoručně zabila
                   ***
Kessie už se bezmocně vzdávala na útesu.  Po zabití Golda a Silvra se jejich smečka rozzuřila a všichni šli po Kessie mezitím co lovila v lese. Jednoho z nich sice zabila, ale jen tak tak přežil a opustila rvačku. Hodně krvácela a byla na pokraji smrti. Buď bude roztrhána smečkou běsnících psů nebo skočí z útesu dolů přímo do řeky. Kessie se rozhodla. Na rozloučenou hlasitě zavyla a skočila dolů. Cítila se úplně stejně jako ve snu, okurát tentokrát byla přesvědčená o své jisté smrti. Už se vody a její život uhasl.
                   ***
Kessie se probudila.. /Cože? Kde to jsem? Co se stalo?/ Zrovna kolem ní šel nějaký vlk "Hej! Kde jsem vlku?" vlk se ušklíbl a bral to jako nepovedený vtip "Přece v Evergii" a odešel. /Evergie.. Co to mů.. Počkat.. Evergie!? EVERGIE! Konečně jsem tu! Dokázala jsem to!/
(A tak se Kessie záhadně dostala do Evergie.. Kdo ví, možná jí pomohl sám duch Persee)

20 Kessie Kessie | E-mail | 26. června 2014 v 16:46 | Reagovat

Ještě chci jenom podotknout k tomu vzhledu  ostnatý obojek (8 tesáků)

21 Kessie Kessie | 26. června 2014 v 16:51 | Reagovat

A "prsty" na packách má bílé

22 Katarina Petrova Katarina Petrova | E-mail | 27. srpna 2014 v 16:03 | Reagovat

Jméno: Katarina
email: evaevazemanova@seznam.cz
Datum narozenin: 4.8.2o10
Pohlaví: samice
Vzhled: Jsem černá vlčice s bílou náprsenkou vyššího vzrůstu a mohutné postavy. Mám docela svaly a sílu. Jsem rychlá, hodně rychlá. Mám žluto zelené oči. Na krku a na pravé noze mám jizvy. Mám opravdu vynikající sluch. Ostatní smysli mi také dobře slouží.
Odkaz:http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/black-wolf-in-snow-181846.html
Druh: nemám
Matka: Kessie
Otec: Sultán
Sourozenci: Caroline
Smečka: tulák
Úkryt: Západní úkryt
Mám ráda: adrenalin, nebezpečí, lov, vytí, boj, krev, maso, hry, nespoutaný běh, rychlost, přátele, sestru
Nemám ráda: štěňata (vlčata), hmyz, lidi, namyšlený vlky, morálku
Minulost: Narodila jsem se před čtyřmi lety v dalekém lese v zemi Isiana. V tu noc byla obrovská bouřka. Žila jsem s rodinou a naší smečkou do mích prvních narozenin. Pak nás našli lidé (lovci) a povraždily kvůli kůži celou mou rodinu a smečku. Přežila jen sestra Caroline a já. Matka a otec nám velice chyběli i sourozenci. Ale život nás naučil se o sebe postarat. Cestovali jsme po různých zemích, Po dvou letech si setra našla partnera a usadila se ve své nové smečce. Když jsem zůstala sama nechala jsem se najímat do bojů jako vlčí žoldák. Jen za vodu a jídlo. Po delší době jsem byla v boji nepřekonatelná a v lovu také. Už jsem bojovala jen pro zábavu. Často jsem agresivní ale i přátelská. Věřím jen sobě a opravdovým přátelům, které si pečlivě vybírám.Jsem i arogantní, ale v hloubi duše jsem hodná. A mám velice dominantní povahu.

23 Aragen Aragen | E-mail | 29. srpna 2014 v 19:51 | Reagovat

Datum narozeni:7.8 2012
Pohlavý:samice
Vzhled:jsem celá bílá oči mam oranžové a špičky uší mam černé ocas dlouhý až na zem
čumák mam tmavě černý s malou jizvou
Druh:nemám
Matka:nemám
Otec:Nemám
Sourozenci nemam
Smečka:nemám
Ukrit:jižní úkryt
Mám ráda:samotu vodu vůni lesa volnost lov kraliků pronasledovaní
Nemam ráda:vetšinu ostatních vlků tmavěčervenou barvu
Minulost:narodila jsem se před tremi lety narodila sem se v zajetí hned potom comne matka porodila vzali mne od ní a odvezli v krabyci a kraj lesapotommne tam nechali krabyce naštěstí byla z papíru a tak sem ji prokousala a utekla hlouběji dolesa atam sem zustala napred sem se naucila lovyt ucila sem se sa klaccích a brocích potomsem prešla k něčemu jedlému myším potomsem za par mesicu povyrostla a zacala lovyt zajíce  
byly lepší než myši přežívala jsem delší  dobu na myších a zajících poté semsemusela přemístit na místo kde byli větší zvířata .Jednou sem sesetkala s medvědembyl obrovský poprala sem se s ním a porazyla sem ho jen s malou jizvou na čumáku za pár týdnů se jizva zahojila ale porat tam po ní kousek zbyl a už se nikdy nezahojil . V zimě sem slyšela hluboko pod zem  na jaře sem cítíla několik kylometrů daleko.

24 Sarai Sarai | E-mail | 14. září 2014 v 13:17 | Reagovat

Narodila jsem se moc hubená ale nakonec jsem se z tovo dostala,moji rodiče mně měli moc rádi

25 AdeLaide AdeLaide | E-mail | 18. listopadu 2016 v 13:21 | Reagovat

Email: KiroVinnie@seznam.cz
Datum narození: 16.8 2013
Pohlaví: samice
Jméno: Flash
Vzhled: Tmavě šedá s přední pravou a zadní levou černou ponožkou. Má černý hřbet, od čumáku po ocas a oranžový oči. Na čumáku má malou jizvu.
Druh:nemá
Matka: Sweet
Otec: Stone
Sourozenci: Kay, Laura (zemřela)
smečka: tulák
úkryt: Východní úkryt

Má ráda:samotu, svobodu, boje, rychlost, výhru, soutěže,skály, svoje drápy.
Nemá ráda: Citlivky, namyšlence, prohru, velké horko, když jí někdo rozkazuje.
Minulost: Její rodiče byli tuláci. Putovaly a  bojovaly. Flash narostli  dlouhé silné drápy čehož začala i ráda využívat. Jednou ve velký bitce zemřela její sestra (Laura). Po nějaké době se od bratra a rodičů odloučila kvůli touze po plné svobodě. Přežívala a putovala sama. Při cestách potkávala jiné vlky na kterých si mohla zdokonalit bojové schopnosti. Ale začala si uvědomovat že žít sama začíná být i nebezpečné a jiné smečky jí braly ulovenou zvěř a loviště. Proto i když miluje samotu a svobodu se vydala najít si smečku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Všechna práva vyhrazena © 2012-2013
Zákaz kopírování - všechny obrázky, články apod. jsou chráněny autorským právem.