Hunter

8. září 2013 v 12:33 |  Členové

heart, red icon 100% | black, star icon Vítr | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon +15 | closed, padlock, privacy, security icon Ezriaforever@seznam.cz
_________________________________________________________________

Jméno: Hunter
Datum narození: 3.1.2010
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Eye
Otec: Bloody
Sourozenci: Nemá

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá
Úkryt: Severní úkryt

Mám rád(a): Noční a brzké ranní procházky ještě za svitu měsíce, lov, maso, přátele
Nemám rád(a): Vlky, co nic nedělají, vlky co nemají žádné sebevědomí, zeleninu

Minulost:
Narodila jsem se brzy ráno v mém minulém úkrytu, daleko odsud. Byl zrovna velice chladný den a byla zima, sotva jsem přežila prvních pár hodin. Má matka, Eye, které tak všichni vlci říkali kvůli krásnému zlatému oku které jsem podědila, mi musela lovit potravu a jí často nic k snědku nezbylo. Otec, Bloody, se od naší rodiny odpojil už dávno, těsně po mém narození. Byl to velký lovec, ulovil snad vše po čem zatoužil, bohužel ho zabil jiný vlk v boji, říkala mi to má matka. Jelikož má matka časem zeslábla začala jsem lovit i já. Prvním úlovkem byla malá hnědá myška, pamatuji si moc dobře jaký krásný pocit jsem prožívala, když jsem se o ní podělila s mou matkou a pochopila jsem, jak moc obtížné pro ní muselo být starat se o mě. Nakonec jsem všechnu zodpovědnost včetně bojů o náš velmi žádaný úkryt převzala já a tak jsem dostala jméno Hunter. Jednou se k nám v noci dokonce vloupal medvěd Grizlly. Obě jsme spaly, chtěl se k nám do jeskyně schovat na noc. Všiml si nás dříve než my jeho a mou matku napadl, měla od jeho drápu pořezané celé tělo. Nic proti němu nezmohla tak jsem zasáhla i já. Od jeho útoků mi u oka a na zadku zůstaly velké šrámy. Medvěda jsem nakonec z jeskyně ale Eye na tom moc dobře nebyla. Přečkala jsem s ní celou noc útrap a ráno jí donesla uloveného zajíce. Má matka bohužel to poledne zemřela, ani ne 8 měsíců po mém narození. Přinesla jsem jí květiny a myšku na rozloučení, naposledy se s ní pomazlila a vydala se přes dlouhé cesty někam, kde mě ostatní vlci přivítají a nebudou toužit po mé smrti jak to bylo zvykem v mém minulém domově. Cesta byla velmi zdlouhavá, trvala mi snad další 3 měsíce. Nejhorší etapa nastala v Mrtvém údolí kde jsem neměla co lovit a pít. V noci jsem málem umrzla v Mrazivém údolí, navíc na mě útočily smečky vlků. Nakonec jsem se ale dostala ze všech hrozb a dostala se až sem, do údolí Evergia.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
1. Ocenění za bezchybnou registraci.
2. Druhé získané body.
1. První výherce soutěže hledání klíčů.
 

Všechna práva vyhrazena © 2012-2013
Zákaz kopírování - všechny obrázky, články apod. jsou chráněny autorským právem.