Členové

Dimma

22. září 2013 v 17:31

heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon Kajinka.mat@seznam.cz

Tato vlčice je dalším herním charakterem uživatelky Saga.
_________________________________________________________________

Jméno: Dimma
Datum narození: 21.1.2010
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Sária
Otec: Sokolí tlapa (Jeho pravé jméno není známo)
Sourozenci: Saga

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá

Mám rád(a): Chlad, sníh, déšť, bouřky, led, legendy, tvrdší život
Nemám rád(a): Teplo, většinu vlků (nedůvěřivost), vtírající se samce

Minulost:
Vždy jsem byla nenáviděna. Tak jako vlci nesnášejí zimu a led. Tak jako všichni nesnášejí hory, v kterých jsem se narodila.Byla jsem mladší nežli má sestra, tak asi bylo pro ně jednoduší si na mě vylévat zlost. Byli jsme cizinci mezi čistými. Každý den jsem na sobě cítila kopance, každý den jsem cítila špičáky mláďat a pak náhle zavrčení mé sestry. Byla jediná, kdo pro mě měla pochopení. Pro mou slabost pro ostatní. Bála jsem se. Bála jsem se, že když jim ublížím, bude to horší. Tak jsem snášela další narážky, další pranice. Nebyli to přátelské pranice. Nic na tom všem nebylo přátelské. Tak jsem to vzdala. Stále více jsem se schovávala v ochraně mé matky nebo chodila se svou starší sestrou. Byli jsme obě jiné. Neměli jsme tak bílou srst jako jiní ze smečky. Naše byla naopak špinavá, jak častokrát říkali. Šedivá. Až na mé zadní a sestřiny přední tlamy. Ty podědili lehkou urozenost čistých. Ale nic to neznamenalo. Oddělili jsme se od ostatních. Pouze já a má sestra jsme byli ti pravý přátelé. Bylo to úžasné. ádne rvačky, žádné bolavé kousance jen smích s mou sestrou a válení se ve sněhu. Všechno kolem nás bylo magické a kouzelné. Všechna ta zima. Sestra byla jediná, která měla pro mě pochopení v tomhle krutém světě. Chápala moje slabosti. Dny utíkali příliš rychle. Už jsem nevylézala pouze se setrou. Občas jsem musela v noci odejít a dívat se na krásu přírody. Na hvězdy, zmrzlou řeku a rampouchy. Chodila jsem častěji a moje občasné procházky se změnili v pravidelné. Vždy když jsem tam byla sama, ve tmě jen se svou vlastní duší byla jsem spokojená. Jako bych při tom cítila, že je tu se mnou otec. Že o mě otírá svou šedou srst, takovou jakou mám já. Sokolí tlapa, tak se mu prý říkalo. Nikdo neznal jeho jméno, byl tajemný a odvážný. Chtěla jsem být někdy jako on. Potulovat se po světe, neznat hranice. Pak však nastala zlomová noc. Ten den vál silný vítr a já se i přesto vydala ven. Šla jsem po svých obvyklých cestách, tam kam mě srdce táhlo. Vítr mi však ztěžoval vidění tím, jak kolem mě vířil sníh. Ani měsíc, ani hvězdy mi nebyli oporou. Byla jsem unavená tím vším. Spadla jsem do sněhu. Ztratila jsem se. Až teď mi došlo, že nevím kam dál. Srdce jako by náhle zamklo mou vnitřní mapu na několik západů a klíč hodilo do řeky. Co mám dělat? Mám vstát? A kam bych potom šla? Nic nevím, nic nevidím a nic necítím...Něco mě lehce popostrčilo. Vzhlédla jsem hlavu a díala se do očí velkému vlkovi. Měl je modré, tak nádherné modré. Poté se mi zatmělo před očima. Když jsem se vzbudila, vítr už nevál tak silně. Jen tak lehce mi narážel do srsti. Vedle mě stála sestra a dívala se do dálky. Poté se rozeběhla plnou rychlostí k našemu úkrytu. Nikdy jsem jí tak rychle běžet neviděla. S námahou jsem vstala a běžela za sestrou. Ztrácela se mi před očima, mizela. A v tu chvíli mi poprvé došlo, že jsem slabá. Všichni kole mě jsou silní a já slabá. Zastavila jsem se. Nemělo to cenu. Lehla jsem si znovu do sněhu. Doufala jsem, že se vrátí. Že bude zase vedle mě stát tak jako dřív. Dodávat mi odvahu a smát se mnou. Moje naděje pomalu vyhasínala, když jsem ji znovu uviděla. Její obvyklé světlo v jejích očích bylo zhasnuté. Tohle nebyla ta Saga, kterou znám. Byla zničena. A měla strach. Lehla si vedle mě a zabořila čumák do mě srsti. "Jsou pryč, všichni jsou pryč..." Olízla jsem jí tvář. A pak mi došlo koho myslela. Leželi jsme tam, osamoceni v severské krajině. Vše mi řekla, vše mi vysvětlila. Kdo byl šedý vlk, co se vlastně stalo. A tak se z nás stali sirotci. Bez matky, bez smečky a bez otce. Náhle mi v očích zablýsklo nové odhodlání. Vstala jsem a zadívala se mezi stromy. Tam je svět a on na nás čeká. Pochopila jsem, že už nebudu slabá. Teď to bylo na mě, abych chránila sestru a dodávala nám obou sílu. Toho dne jsem se změnila. Už jsem nebyla ustrašené vlče. Ne, byla jsem silná vlčice schopna všeho. I má sestra se změnila. Ale ne tolik jako já. Šli jsme směrem na jih. Kdybychom tu zůstali, zemřeli bychom s největší pravděpodobností. Každičký den jsme překročili několik vlčích územích. Každý den jsem byla fyzicky zdatnější. Byla jsem větší a silnější nežli sestra. Ale ne duševně. Kdykoliv, kdy jsem si vzpomněla na minulost, zhroutila jsem se. Boj a zlepšování mých schopností byli jediné něco, při kterým jsem na to nemyslela. Se setrou jsme několikrát bojovali o jídlo a vyhrávali jsme. I když jednou, když jsme bojovali proti medvědovi tak mi a levé noze nechal památku v podobě dlouhé jizvy. Bylo mi však jasné, že sestra se bude chtít někde usadit. Bude chtít mít smečku. Tak jsme se rozdělili. Poprvé v životě, jsme každá šla svou vlastní cestou. Nějakou dobu mi nevadilo, že jsem byla sama. Nakonec mi však cosi ve mě řeklo, že mě má sestra potřebuje. Vrátila jsem se a tak jsem poprvé spatřila Evergii.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
1. Ocenění za bezchybnou registraci

Nessa

19. září 2013 v 16:42
100% | Nemá náhrdelník | Člen | Aktivní | nikol.maliterna@seznam.cz
_________________________________________________________________

Jméno: Nessa
Datum narození: 10.4.2009
Pohlaví: Samice

Druh: Nemá
Matka: Elemíre
Otec: Mathan
Sourozenci: Nyra,Tessari, Aron, Tathar
Smečka: Nemá

Mám rád(a): Noční procházky,vytí na měsíc,přátelé,vodu,skákaní,jídlo,sníh rodinu
Nemám rád(a): Nebezpečný vlky,potopy,oheň,lidi,namyšlené vlky,samotu,tmu

Minulost:
Narodila jsem se 10.4. září 2009. Se mnou se narodil i můj bratr Tathar. Byla jsem moc malá tak nám máma nosila jídlo.Mala jsem ještě dvě sestry Nyru a Tessari a pak staršího bratra Arona.měla jsem je moc ráda hrávali jsme se spolu spávali jsme spolu všechno jsme dělali spolu . Máma s tátou nás učili skvěle lovit a bránit se.Učila jsem se rychle a všichni byli na mě pyšný.Jednou jsme šli na lov.Ja jsem ulovila králika. Nyra s Tessari a Aronem chytili jelena.Dali jsme se k jídlu a pak šli spát.probudila jsem se na hlasité zvuky které vycházely s druhé jaskine.Potichu jsem šla k jeskyni a uviděla jsem Nyru jak se hádá s mámou říkala že chce žít svůj život chce odejít, ale máma jí to nedovolila. nechtěla jsem aby odešla, tak jsem ji celý den sledovala.Na další den pršelo stala jsem pozdě a ze zvyku jsem šla probudit sestry no nebyly tam hledala jsem je všude ale nikde nebyly .Přišla za mnou máma a řekla že Nyra odešla a za ní Tessari s Aronom.Po tváři mi stekla slza nemohla jsem uvěřit že odešli, zůstala jsem sama s Tatharom.Po několik měsíců jsem se rozhodla odejít a vydat se hledat sestry. nenápadně jsem odešla s úkrytu a vydala se na dlouhou cestu do neznáma.Chodila jsem spoustu dní a nocí no nakonec jsem přišla do země jménem Evergia s malou nadějí že tam najdu sestry.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
Tato vlčice nemá žádná ocenění

Wayne

14. září 2013 v 13:29

heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon ThomeLCharus@seznam.cz
_________________________________________________________________

Jméno: Wayne
Datum narození: 15.10.2010
Pohlaví: ♂

Družka: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Warrlow
Otec: Jouce
Sourozenci: Jossine

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá

Mám rád(a): samice; je přelétavý, ale obvykle s nimi nic nemyslí vážně. Společnost; rád je v ní středem společnosti.Ironie a sarkasmus; aneb, baví ho provokovat vlky. Odpočinek; aktivity moc nepobral.
Nemám rád(a): vodu; jestli existuje věc, co dokáže zničit jeho dokonalý kožíšek, je to voda. ryby; slyzácké vodní potvory.

Minulost:
Na západu země, ve vysokých skaliskách, v menší smečce se narodila dvě vlčata alfa páru té smečky. Obě dvě vypadala zdravě a plná života, jenom jejich matka na to po porodu nevypadala, po porodu začínala být unavená, většinou odpočívala a nic moc nedělala a to i několik měsíců po narození vlčat, ale to by se předbíhalo. Jedno vlče, to starší mělo tělo zbarvené do šedo-bílé barvy a to druhé pískově a hnědě zbarvené. To první byl sameček a druhé samička. Jouce a Warrlow, jejich rodiče, se na jméno shodli, bez jakékoli hádky, jméno šedo-bílého samečka Wayne a pískovo-hnědé samičky Jossine.
Prvních pár týdnů vlčata strávila v nejvyšší jeskyni společně se svojí matkou. Jouce už dávno spozoroval, že se jeho družka nejeví moc dobře, vlčata chtěl co nejrychleji naučit na tuhou stravu, aby byla Warllow trochu silnější. Lovil svým potomkům lumíky a občas rybu. Warllow se trochu vzpamatovala, ale stále vypadala špatně, chvilku byla už zdravá, dělala všechno co před narozením a početím vlčat, lovila a starala se o smečku. Ráda také chodila na dlouhé výpravy, ale to ji stálo život. Společně s gamma vlčicí smečky se vydali na sever, chtěli to tam prozkoumat a Jouceovi zůstali na krku vlčata společně se smečkou. Po třech týdnech co se vlčice neukazovali, poručil dvěma kappám, aby je šli najít, ale ti dva se vrátili s hroznou zprávou, obě dvě vlčice byli zabořené ve sněhu, který byl zbarven do ruda, měly podrápaná těla, nejspíše drápy medvěda, neměli šanci na přežití. Jouce ta zpráva silně zasáhla, ztratil svoji milovanou družku a smečka ztratila alfa samici. Tahle zpráva silně zasáhla i už tříměsíční vlčata, obě se těšili na matku, ale už nikdy ji spatřit nemohli.
Uběhlo několik měsíců, přesněji tři a vlčata se už musela vypořádat s úmrtím matky a odkázat se na své povinnosti, naštěstí pouze povinnosti učení. Na starost si je vzal jeden starší vlk, Trenton se jmenoval a ve smečce byl dlouhou dobu jako gamma lovec, nyní však, potom co při jednom napadení medvěda oslepl na jedno oko byl učitelem. Wayna moc nezajímali jeho historky o jeho lovech, a jak přišel o oko nebo jak si pamatuje jejich otce ještě jako vlče, Wayna všechno rozptýlilo. To se Trentonovi ani trochu nelíbilo, nevěděl jak přilákat Waynovu pozornost a vůbec jak ho něco naučit, nic ho nezajímalo, nic nechtěl dělat, jenom polehával a, nebo si s někým povídal. Za to Jossine se chtěla učit, ale když byl učitel zabraný jenom do toho, aby přilákal Wayna nemohla se učit, proto trávila svůj čas s jedním odrostlým vlčetem, které to už všechno umělo a rozhodlo se ji učit. V jednom roce života je čekala zkouška, museli se se smečkou vydat na lov a být přitom užiteční, jinak nemají ve smečce místo. Jossine o místo silně stála a proto se učila, Wayne o něj taky stál, ale nechtěl se učit, chtěl, aby všechno přišlo samo od sebe. Trenton ho stále nutil jít do učení, lákal ho, ale nějak nic nepomáhalo. Trenton požádal Jouce, jestli může vzít Wayna na kratší výpravy a na ni ho donutil učit se. Už jenom vylákat Wayna z okolí jeskyně bylo nad všechny síly, odmítl jít sám, proto to bylo spíš takové nakopávání a zubama pobouzející pochod. Když už byli dostatečně daleko od smečky zastavili se v údolí a tam nějakou chvíli zůstali. Hned ze začátku ulovil Trenton zajíce a položil o před Wayna, zakousl se do něho a celého sežral, pak nalovil další dva a ty také sežral sám. "Hej, dej mi taky zajíce", řval na něho Wayne. "nedostaneš žádného, dokud ho sám nechytíš", odvrátil naštvaně Trenton. Možná to bylo tou dlouhou cestou a, nebo prostě naštváním, popřípadě hladem, ale Wayne se chtěl začít učit. Nad tím se Trenton jenom šibalsky pousmál a pustil se do toho všeho. Společně v údolí zůstali týden a pak se vrátili, smečka se trochu změnila.
Jossine už sama lovila na pohodu králíky a už se nejevila jako tatínkova holčička co by ničemu a nikomu neublížila. I Wayne se změnil svoji cestou, za pár dní byl na stejné úrovni jako Jossine a učili se společně. Trenton je učil a rád, bavilo ho učit potomky alfa páru, už jenom proto, že to pro něho bylo důležité a cítil se nadřazeně. Nastal podzim a vlčatům byl už skoro rok a společně se smečkou vyrazili na první oficiální lov vysoké zvěře, přesněji Karibua. Hlavní roli tam měli přece jenom Jossine s Waynem, proto byli oni první. Společně se vrhli na Karibua, ale věděli, že uspět může jenom jeden, jenom jeden z nich zůstane ve smečce a jeden ji bude muset opustit. V té krátké chvíli se v nich objevila sourozenecká rivalita na život a na smrt, už přitom když běželi na svoji kořist na sebe vrčeli a strkali se a i později když se na Karibua vrhkla smečka do sebe kopali a snažili se druhého shodit. Po pár minutách když se smečka vrhla na Karibua a skolili ho čekali jak Jouce rozhodne o budoucnosti svých vlčat. Dlouho bylo ticho, nikdo ani nedutal jenom stáli a poslouchali, jestli řekne Wayne a nebo Jossine, jméno toho které řekne, bude smečku opustit…Ihned. Mlčel ještě dalších pár minut, smečka byla jako na pérkách, čekali, co řekne za jméno. Nakonec, však řekl jméno Jossine… Waynovi se sevřel žaludek, podíval se na sestru, ale ta s naštváním a se slzami v očích odběhla z místa pryč.
Rivalita byla pryč, na Wayna se vyhrnula tuna pocitů a hlavně provinění ohledně sestry, podíval se na otce a běžel za sestrou, po pár desítek minutách ji našel poblíž údolí, kde byl s Trentonem. Jossine na něho ihned začala vrčet, bezeslov, nechtěla s ním mluvit, rivalita byla zpátky, začali se hádat. Wayne křičel, že on za to nemůže a Jossine že je to nefér, ona se učila už od mala a on mnohem kratší dobu a stejně zůstane ve smečce on. Wayne chtěl sestře nabídnout jeho místo ve smečce, ale ona t odmítla, nechtěla od něho přijmout tenhle divný dar, chtěla si místo zasloužit, a proto se smířila s tím, že bude muset území smečky opustit a hledat své místo jinde. Na plácku kde se Wayne naučil skoro všemu, co uměl, rozloučil se sestrou a sledoval, jak odchází v zapadajíslunci pryč.
Waynovi se nechtělo vracet, nebylo mu vůbec dobře a potřeboval si odpočinout, někde sám bez vlků…Polehával ve vysoké trávě i po západu slunce, musela už být půlnoc, možná bylo i později, ale to není zrovna důležité. Z odpočinku Wayna vyrušilo šustění, kroky a slabé vrčení. Otevřel jedno oko a viděl nad ním stát světle šedého vlka s podrápaným tělem a rudě zbarvenýma očima. Lekl se ho, proto co nejrychleji vyskočil na nohy a couvl od něho. "Kdo jsi? ", vykoktal ze sebe Wayne a poodešel ještě od vlka pryč. šedý vlk vlk si ho dlouhou dobu prohlížel a nakonec na něho začal mluvit a také ho začal obcházet a prohlížet si ho. "To není moc důležité, spíše mi řekni jediné…", odmlčel se na chvíli a poté pokračoval, "Ten všivák Trenton, je stále ještě tak silný jak tvrdí a, nebo už je to stařec co všude leží?", poptal se a tak trochu záludně se usmál. "Pokud je stále takový jaký tvrdí, řekni mu, že ho zítra při západu slunce čekám u prorákliny…", řekl ten šedý vlk a pak se otočil zády k Waynovi a šel odkud přišel, pouze se na chvíli zastavil a dodal k tomu, "Jo a řekni mu, že ho čeká Rudá Zmije…". Wayne nic nechápal, kdo byl ten vlk, kterému se nejspíše říká Rudá Zmije, proč se ptal na Trentona a proč se s ním chce sejít…, rozhodl se, že to Trentonovi vyřídí, ale až tam půjde, tedy jestli tam půjde, půjde Wayne s ním. Ihned ráno co se probudil, no vlastně už bylo poledne se vydal za Trentonem, co odpočíval na kameni poblíž jeho jeskyně. Řekl mu vše, co řekl včera ten vlk, Trenton nic neřekl, pouze silně hrdelně zavrčel a jakoby chtěl zarýt drápy do kamene pod sebou. Trenton poté celé odpoledne ani slovo nepromluvil, a jakmile zapadalo slunce vyrazil k proláklině, samozřejmě s Waynem v patách. K proláklině se dostali až za tmy, všude ticho, nikde ani živáčka, Wayne se skrýval v keřích na kopci, aby měl na Trentona a Rudou zmiji výhled, ale aby mohl i zakročit. Po chvíli se objevil i vlk Rudá Zmije, s Trentonem se obcházeli a něco mluvil, jenže to Wayne neslyšel. Po pár minutách už vypadali oba vlci jako na jehlách a najednou na sebe vystartovali, Trenton se snažil Rudou Zmiji hlavně dostat do svého sevření zubů, ale ten vlk byl moc hbitý, pokaždé se Trentonovi vyhnul a kousnul on jeho. Waynovi po chvíli došlo proč se mu říká Rudá Zmije, je prostě moc hbitý a rychlý. Když uviděl, že se jeho učitel zkácel k zemi, vystartoval ze své skrýše a skočil mezi dva vlky. Požadoval od nich vysvětlení jejich boje. Nejdříve jenom Trenton řval, že má vypadnout a nechat je dokončit jejich boj, ale na to je Wayne moc tvrdohlavý, zůstal tam a jeho slova neposlouchal, dostal vysvětlení od Zmije. Trenton a Rudá Zmije byli bratři a společně v jejich mladém věku přišli do smečky kde žil Wayne s Trentonem, oba dva chtěli ještě od minulého alfa vlka, tedy Waynova dědečka členství, ale jenom jeden z nich mohl vstoupit, ten kdo vyhraje souboj. Vyhrál ho tedy Trenton a ihned potom se na svého bratra vykašlal, nerozloučil se s ním a nikdy už se spolu neviděli. Tedy viděli se ještě jednou po roce a půl, v té době kdy se údajně Trentonovi mělo stát to s medvědem, jak oslepl na jedno oko, byla to lež, udělal mu to jeho bratr, nikdy neopustil území smečky a jenom čekal na svoji příležitost, kdy by mohl bratra napadnout, taky se mu to povedlo. Rudá Zmije nebo vlastním jménem Craige přísahal, že jednoho dne uskuteční svůj životní souboj, ze dvou bojů co spolu měli měl vzejít jeden vítěz, měl se ukázat ten kdo je silnější, ale v poslední fázi boje překážel Wayne, Craige ho odehnal a Trenton mu poručil jít pryč, Wayne nejdříve nevěděl, ale doufal v Trentona, pomalu odcházel pryč, ale nedošel daleko, posadil se necelý kilometr od prolákliny a čekal, čekal tam skoro až do východu slunce kdy už bylo jisté že souboj skončil, zvedl se a šel se podívat jestli Trenton půjde, ale u prolákliny to bylo naopak, Craigovo tělo pryč a Trentonovo tam leželo zakrvácené. Přistoupil ke svému učiteli a pohlédl na něho s pár slzama v očích, nejdříve ho nemusel, ale pak si ho oblíbil, nechtěl, aby zemřel, neměl ho poslechnout a zůstat tu s ním, pak by se tohle jednoduše nemuselo stát, ale stalo se…Wayne se rozhlédl kolem, mezi malou mezerou v půdě kvetla rostlina, byla uzavřená a Wayne si usilovně přál aby rozkvetla, ale ona vážně rozkvetla, vyděsilo ho to, ale uvědomil si co mu říkal Trenton o magii, jaké jsou a co se díky nim může stát, květinu zubama vytrhnul z mezery mezi půdou a dal ji k Trentonovi, nevěděl co dál, ale jedno věděl, že za Trentona musí najít Rudou Zmiji a provést mu to samé co on udělal Trentonovi, jeho vzhled mu uvíznul v hlavě do poslední jizvičky na těle a na tak rudé oči jako měl on se nezapomíná…

Magie:
tento vlk nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
2. Druhé získané body.

Hunter

8. září 2013 v 12:33

heart, red icon 100% | black, star icon Vítr | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon +15 | closed, padlock, privacy, security icon Ezriaforever@seznam.cz
_________________________________________________________________

Jméno: Hunter
Datum narození: 3.1.2010
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Eye
Otec: Bloody
Sourozenci: Nemá

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá
Úkryt: Severní úkryt

Mám rád(a): Noční a brzké ranní procházky ještě za svitu měsíce, lov, maso, přátele
Nemám rád(a): Vlky, co nic nedělají, vlky co nemají žádné sebevědomí, zeleninu

Minulost:
Narodila jsem se brzy ráno v mém minulém úkrytu, daleko odsud. Byl zrovna velice chladný den a byla zima, sotva jsem přežila prvních pár hodin. Má matka, Eye, které tak všichni vlci říkali kvůli krásnému zlatému oku které jsem podědila, mi musela lovit potravu a jí často nic k snědku nezbylo. Otec, Bloody, se od naší rodiny odpojil už dávno, těsně po mém narození. Byl to velký lovec, ulovil snad vše po čem zatoužil, bohužel ho zabil jiný vlk v boji, říkala mi to má matka. Jelikož má matka časem zeslábla začala jsem lovit i já. Prvním úlovkem byla malá hnědá myška, pamatuji si moc dobře jaký krásný pocit jsem prožívala, když jsem se o ní podělila s mou matkou a pochopila jsem, jak moc obtížné pro ní muselo být starat se o mě. Nakonec jsem všechnu zodpovědnost včetně bojů o náš velmi žádaný úkryt převzala já a tak jsem dostala jméno Hunter. Jednou se k nám v noci dokonce vloupal medvěd Grizlly. Obě jsme spaly, chtěl se k nám do jeskyně schovat na noc. Všiml si nás dříve než my jeho a mou matku napadl, měla od jeho drápu pořezané celé tělo. Nic proti němu nezmohla tak jsem zasáhla i já. Od jeho útoků mi u oka a na zadku zůstaly velké šrámy. Medvěda jsem nakonec z jeskyně ale Eye na tom moc dobře nebyla. Přečkala jsem s ní celou noc útrap a ráno jí donesla uloveného zajíce. Má matka bohužel to poledne zemřela, ani ne 8 měsíců po mém narození. Přinesla jsem jí květiny a myšku na rozloučení, naposledy se s ní pomazlila a vydala se přes dlouhé cesty někam, kde mě ostatní vlci přivítají a nebudou toužit po mé smrti jak to bylo zvykem v mém minulém domově. Cesta byla velmi zdlouhavá, trvala mi snad další 3 měsíce. Nejhorší etapa nastala v Mrtvém údolí kde jsem neměla co lovit a pít. V noci jsem málem umrzla v Mrazivém údolí, navíc na mě útočily smečky vlků. Nakonec jsem se ale dostala ze všech hrozb a dostala se až sem, do údolí Evergia.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
1. Ocenění za bezchybnou registraci.
2. Druhé získané body.
1. První výherce soutěže hledání klíčů.

Blek

28. srpna 2013 v 17:00

heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon klaudia.gogolakova@centrum.sk

Tento vlk je dalším herním charakterem uživatelky Roxi.
_________________________________________________________________

Jméno: Blek
Datum narození: 21.5.2009
Pohlaví: ♂

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Samantha
Otec: Leo
Sourozenci: Atos

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá

Mám rád(a): Lovení, vytí, pekné samički, boje, odháňanie lovcov, předvádzení sa před vlčicama
Nemám rád(a): Pyšné vlčice, přehráti v boji, nepodařený lov, ludí, strašné mrazi

Minulost:
Narodil som sa ako prvý , hned po mne prišiel Atos.Mama bola pri nás a otec šiel na lov.Asi po hodine sme začuli výstrel , mama povedala že tu máme ostať a utekala na miesto výstrelu. O nedlho sa vrátila a po tváre jej tiekla slza bol sam malý a nevedel som ča sa stalo tak som jej ju oblízol,mama nám povedala velmi opatrne a ticho " stíchli sme mamka nás doviedla k mrtvemu oteckovi a na smútok sme začali vyť v duchu som si vravel že sa to už nikdi nestane nikdy to už nedopusti.Vrátili sme sa do úkritu mama nám šla zohnať potravu , najedli sme sa a začal sa výsvik lovu môjmu bratovi sa moc nedarilo ale ja som chytil myš mama nas pochvalila a povedala že sa zlepšíme.čas ubehal a my sme s Atosom rástli ako z vody. Ubehol rok a mama povedala že v tomto roku sa už musíme o seba postarať sami nechceli sme ale ked zavrčala račej sme šli. Chodili sme dva dni prespávali sme na skalách a pri vode . Kráčali sme že sa ideme napiť no naraz pred nami stál tmavo hnedý vlk ceril zuby a chystal sa skočiť na môjho brata spomenul som si čo som vravel ako štena už to nikdy nedopustím, a vrhol som sa na vlka silou som mu zahryzol do krku a to bol jeho koniec dokrvavený som zavyl na vyťaztvo a šli sme dalej Atos mi oblizoval rany. ačalo pršať tak sme dobehli k nedalekej jaskyni a prespali sme dážd. Vyšli sme a ocitli sme sa v krásnej zemi menom Evergia zostali sme tam bývať a nikdy sme toho nelutovali.

Magie:
tento vlk nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
3. Třetí vlk ve hře.

Roxi

26. srpna 2013 v 18:29

heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon +25 | closed, padlock, privacy, security icon klaudia.gogolakova@centrum.sk

Další herní charaktery: Blek.
_________________________________________________________________

Jméno: Roxi
Datum narození: 21.15.2010
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Remus, Sagar, Tina
Matka: Merry
Otec: Aron (není tady)
Sourozenci: Ronny, Katrin

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá

Mám rád(a): Vytie na mesiac, nočné prechádzky, pekný a silný samci, spoločné lovenie zvery, priatelské boje
Nemám rád(a): Lovcou, namyšlené vlky, samotu, nepriatelov

Minulost:
Narodila jsem se 21.15.2010. Měla jsem jediná bílé zbarvení a sourozenci se mi pro to smáli, neměli mě moc rádi tak jsem se jim vyhýbala. Máma nás první krát vzala na lov , ucítila jsem malého zajíce , běžela jsem za pachem a o chvíli se přede mnou jsem už viděla malých zajíců , nehlučně jsem se plazila k nim tak jak mě to otec učil , byla jsem dost blízko od jednoho zajíce a ten si mě všiml a rozběhl se pryč vystřelila jsem za ním a konečně jsem ho doháněla stačilo záškrabnout ho drápem a bylo po něm.Pyšne jsem ho ukázala rodičům ti mě pochválili. Svého zajíce jsem snědla a šla jsem spát . Vzbudila jsem se brzy ráno no necítila jsem žádné známé pachy , byla jsem neklidná tak jsem prohledala všechny jeskyně ale rodiče ani sourozence jsem nenašla strašně jsem se vylekala byla jsem ještě malé štěně dala jsem se na útěk v dálce jsem slyšela jak někdo střílí, schovala jsem se do díry ve stromě po tváři se mi skutálela slza bála se se ale po hodinách jsem zaspala.Zobudila jsem se na velkou zimu napadl sníh a ukrutné mrazy my štípaly na tlapkách opustila jsem díru a šla za pachy vlků. Přišla jsem na jedné území, tam mě našli nějaký dospělí vlci a odvedli mě do nory s vlčatmi tam se o nás starala jedna vlčice učila nás lovit a přizpůsobit se životu. O několik měsíců Později jsem už byla Téměř dospělá.Jeden samec ze svorky se mi líbil byl krásný a černý a zřejmě i silný rozhodla jsem se mít s ním vlčata ten souhlasim.Později jsem porodila tři malé vlčata.Vydala jsem se na lov použila jsem techniku ​​Kterou mě učila máma rozběhl jsem se a chytila ​​jednoho Zajíce posbírala jsem ho do tlamy a běžela k úkrytu s vlčatmi, no to co jsem viděla do smrti nezapomenu samec vlčata zabil a skočil po mně zakousl se mi do krku a záškrab mi oko okamžitě jsem běželi pryč od něj , byla jsem zklamaná a smutná ale jedno jsem se naučila ne všem se dá věřit .Dala jsem se na dlouhou cestu do neznáma, putovala jsem jeden rok přespávala jsem v dírách a živila se myšmi. Ale jednou jsem přišla do úžasné země , země kde se mé utrpení skončilo bylo to překrásné místo Jménem Evergia.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Tato vlčice nikdy nezemře, protže získala

Ocenění:
2. Druhé získané body.

Aida

26. srpna 2013 v 15:08
heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon sillia.k@seznam.cz

Tato vlčice je dalším herním charakterem uživatelky Mysteriour Midnight.
_________________________________________________________________

Jméno: Aida
Datum narození: 23.8.2013
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Tesarri
Otec: Aroo
Sourozenci: Aysha, Ashley

Postavení ve smečce: green, star icon Gama

Mám rád(a): Všechno živé, přírodu, prudké a silné poryvy větru, vyhovující teplotu, noc
Nemám rád(a): Extrémní teploty, vlky, kteří si neváží přírody a namyšlené vlky, pavouky, autority a pravidla

Minulost:
Není to tak dávno, co se Tesarri a Aroovi narodily tři malé vlčice, Aida je nejtmavší a nejmladší z nich, je zvědavá, odvážná a má nevysvětlitelnou arachnofobii.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
1. První vlče ve hře

Aroo

14. srpna 2013 v 19:44

heart, red icon 100% | black, star icon Vítr | green, ok, yes icon Člen | comment icon Aktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon Evergia@seznam.cz

Tento vlk je dalším herním charakterem uživatelky Nyra.
_________________________________________________________________

Jméno: Aroo
Datum narození: 29.2.2006
Pohlaví: ♂

Družka: Tesarri
Potomci: Aida, Aysha, Ashley
Matka: Delebeth
Otec: Daerion
Sourozenci: Nokota, Cairdis, Bardou

Postavení ve smečce: Beta

Mám rád(a): Vodu, déšť, kaluže, rád se kamarádí s dominantními vlky...
Nemám rád(a): Velkou společnost, zimu, sníh...

Minulost:
Arův příběh začal 29.2.2007 v malém úkrytu vlků Delebeth a Daeriona, těm se narodili čtyři malá vlčata, toho dne vlci Aroo, Nokota, Cairdis a Bardou poprvé spatřili svět. Nokota byla nejstarší sestra, ale vypadala skoro stejně jako Aroo, odlišovala se však výrazně žlutýma očima a světlejší srstí na hřbetě. Jeho další sestra byla Cairdis, byla třetí nejstarší hned po Aroovi. Cairdis měla bílo-šedou srst a hnědé velké oči. Bardou byl poslední z vrhu, byl šedý a měl výrazně bílé tlapky, jeho oči byly modro-šedé. Aroo už od mala neměl rád, když se jeho matka Delebeth a otec Dearion snažili ho seznámit s ostatními vlčaty, neměl moc v oblíbě velkou společnost, protože se bál, že řekne něco špatně a ostatní tím urazí, proto byl mlčenlivý. Navíc mu jeho vrstevníci ze smečky nepřipadali sympatičtí, ale naopak nafoukaní a falešní. Nic ale není tak, jak se na první pohled zdá, čím byl Aroo starší, tak si více zvykal a z ostatních jeho vrstevníků si vůbec nelámal hlavu, bylo mu jedno kdo si o něm co myslí, ale nerad se s někým takovým způsobem bavil. Pravé nefalšované přátele si dokázal vždy najít sám a někdy si i oni dokázali najít jeho. Jeho rodiče neradi viděli, že se Aroo moc nekamarádí s ostatními vlky: "Aroo?" zavolal Daerion "Ano tati?" Aroo přiběhl ke svému otci, aby si poslechnul co mu chce Daerion sdělit. "Víš Aroo, s Delebeth máme starosti, nechceš se bavit s ostatními vlky a když k tobě někdo příjde si popovídat, tak je většinou odmítáš. Tvoje sestry a bratr nemají problém, co se děje?" zeptal se Daerion. "No víš, myslím, že ... v nouzi poznáš pravého přítele a nepotřebuju mít hodně falešných, pomlouvačných přátel, stačí mi pár pravých přátel, kteří mi pomůžou, když to budu nejvíc potřebovat." Aroo se usmál a spokojeně se podíval na Daeriona. Daerion nepotřeboval víc vědět a řekl si, že má Aroo svou vlastní hlavu a rozum. Po nějakém čase se ukázalo, že měl opravdu Aroo pravdu, nastala zima. Bylo potřeba co nejvíce mladých lovců, aby sehnali potravu pro smečku na zimu, museli se vydat na dlouhou výpravu za potravou, bylo hodně sněhu, ale to co scházelo, bylo jídlo. Mladí vlci zůstali v úkrytech a nechtěli se výpravy zůčastnit, báli se. Aroo, Bardou a pár vlků ze smečky v tom zůstali sami. Zima byla krutá a lovci sem tam narazili na zajíce, ale pro celou smečku to nestačilo. Aroo se šel jednou napít a všimnul si, že poblíž pije medvěd, opatrně zacouval a snažil se ztratit v lese, ale když se tam podíval znova, medvěd byl pryč. Aroovi bylo hned jasné, co se děje. Rychle se dal na úprk a ukázalo se, že medvěd ho opravdu pronásleduje, běžel jak nejrychleji mohl a nakonec upláchnul a schoval se v malé opuštěné liščí noře. Když Aroo vylezl, dostal ohromnou radost. Stádo! Radostně běžel k ostatním vlkům a podal jim povzbuzující informaci: "Stádo! Hned tady za kopcem, utíkal jsem před medvědem a našel jsem ho." Vedoucí výpravy odpověděl: "Je to možné, jeleni se tady na jih přestěhovali, protože tady nejsou tak velké mrazy jako u nás. Pojďte, najíme se." Aroo měl radost, protože tu zimu zachránil celou smečku. Na jaře byly Aroovi už tři roky a téhdy se rozhodl opustit smečku společně se sestrou Cairdis. Putovali spolu celé léto, poté narazili na smečku. Smečka se rozhodla oba dva příjmout, ale Aroo cítil, že to nebude zrovna to místo, které mu bude domovem. Pobyl tam další jeden rok společně s Cairdis, ale další léto odešel. Na cestách potkal vlčici Tesarri, hned na první pohled si do noty nepadli, ale oba dva byli dost zkušení na to, aby věděli, že ve dvou mají větší šanci na přežití. Po nějaké době se Tesarri stala jeho družkou a společně teď žijí v zemi zvané Evergia. Kde je přijmula Tesarrina sestra do smečky, které se říká Měsiční. Tam měli Aroo a Tesarri to štěstí mít tři vlčata: Aidu, Ayshu a Ashley.

Magie:
tento vlk nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
2. Druhý vlk ve hře.
1. První pár ve hře.

Satyra

26. ledna 2013 v 17:58
heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník| green, ok, yes icon Člen| comment icon Neaktivní | element, fire icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon E-mail nedoplněn
_________________________________________________________________

Jméno: Satyra
Datum narození: 1.12.2010
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Rasea
Otec : Teren
Sourozenci: Palneine, Agrei, Wattu, Sirraia

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá
Úkryt: Západní úkryt

Mám rád(a): ...
Nemám rád(a): ...

Minulost:
Jednoho krásného dne se v horském úkrytu sněžné smečky ozvalo kňučení nového mláděte, jeho starší sourozenci jej odsuzovali, ale když se dozvěděli, že je to malá vlčice, ihned začali hledat jméno, které by se k ní mohlo hodit. Wattu, nejstarší se sourozenců a jako jediný vlk se tohoto, zdržel, ale její sestry měly hodně návrhů, nakonec každá vyslovila jedno. Palneine měla za to, že by se mohla jmenovat po matce, byla jí totiž neskutečně podobná, Agrei se líbilo Tyriša a Sirraia chtěla, aby její jméno začínalo na to samé jako její a napadla jí Sanjea, vlčice se tak hádali, až to matka nevydržela a řekla, že to bude Satyra, tím byly všechny spokojené. Pár týdnů na to už měla nejlepšího kamaráda, který byl jen o měsíc starší než ona. Jednou na jaře, když už roztál sníh a už oba byli o něco starší a odvážnější, pořád však ještě opravdu malí a nezkušení, si hráli na schovávanou a Satyra se chtěla schovat opravdu dobře, toužila po uznání svého nejlepšího kamaráda, který byl zatím ve všem lepší než ona. Zkrátka šla hodně daleko, s jejím nejlepším kamarádem (Laseirem)neměli určenou oblast a tak toho vyšla a šla stále dál, pořád si připadala velmi blízko, schovala se a velmi dlouho čekala, byl už večer a Laseir ji stále nenašel, v tu chvíli dostala strach a snažila se dostat zpátky domů, ale neměla ještě vycvičený čich a vyrazila za nejbližším vlčím pachem, byla to však jiná smečka a přesto se jí alfa pár ujal a pečoval o ni. Její adoptivní matka a otec ji naučili vše, co potřebovala k přežití, ale tvrdohlavá Satyra se hned po půl roce oddělila s tím, že jde hledat svou domovskou smečku. Bloudila a nevědomky se čím dál tím víc vzdalovala od sněžné smečky, prošla pár míst a narazila na pár smeček či osamělých vlků, všichni jí litovali a ona dělala všechno proto aby ne, a tak se snažila pomáhat, vždycky byla velmi milá a laskavá a ochotná, byla sice mladá a nezkušená, což je pořád, ale něco jí dávalo smysl jít dál, nikdy si netroufla na nic než hlodavce či zajíce. Už jen tak chodila, ani nevěděla jak a kam, už ztratila naději. Nakonec došla do pěkné oblasti, která se jí líbila, byli tu lesy, louka, jezera i jedna zřícenina, byl to takový dokonalý svět, který jí stačil k tomu, aby přestala tesknit po své rodině, přeci jenom už je to přes rok, je čas zapomenou na minulost a soustředit se na budoucnost. Docela začala chtít smečku, prožít dětství, které ztratila, hrát si s kamarády a o nic se nestarat. I když zatím žádnou nenašla, věděla, že tu je a to v ní probudiloradost ze života, s radostí skákala po skalách a našla i jeden docela opuštěný úkryt, který se jí moc zamlouval a tak začala žít svůj nový život v oblasti, která se jmenovala Evergia.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
tato vlčice nemá žádná ocenění

Sakura

22. ledna 2013 v 16:38
heart, red icon 100% | black, star icon Nemá náhrdelník | green, ok, yes icon Člen | comment icon Neaktivní | heart, red icon 0 | closed, padlock, privacy, security icon E-mail nedoplněn
_________________________________________________________________
Jméno: Sakura
Datum narození: 10.4.2009
Pohlaví: ♀

Druh: Nemá
Potomci: Nemá
Matka: Rozalinda
Otec: Zorro
Sourozenci: Daniel

Postavení ve smečce: -
Smečka: Nemá

Mám rád(a): Vytí na měsíc, procházky, hraní atd.
Nemám rád(a): .......

Minulost:
Z jeskyně se ozvalo pískání narození vlčete "knííí knííí".Zorro udýchaně přiběhne k Rozalindě a zeptá se: "je to vlk nebo vlčice?" Rozalinda mu odpoví "vlčice překrásná malá černá a narodila se zrovna když rozkvétaly stromy Třešní co kdybychom jí říkali Sakura "navrhne Rozalinda s usměvem.Zorro hned odpoví "to je dobré jméno" a usměje se a olízne Rozalindě čumák a řekne "stane se dobrou Alfou určitě a dobrou vůdkyní smečky"."Ano to doufám" řekne Rozalinda s úsměvem.Později když Sakura byla docela už velká začali ji rodiče cvičit ve všem at v magii či boji a nebo ve všem prostě.Stala se velmi půvabnou vlčicí všichni ji měli rádi jak pro její ochotu pomáhat druhým tak k tomu jak se strala o všechny ze smečky.Později Se Sakuře narodil bratr Daniel.O pár měsícu později oba rodiče zemřeli a Sakura se starala o svého bratra když nikdo nemohl zvolit rada starších volila za vůdkyni smečky Sakuru.Sakura byla dobrou vůdkyní ale po čase řekla všem že je opouští že se vydá do světa a po ní nastoupí jako vůdce smečky její bratr ,ale i on řekl že půjde se Sakurou.Sakura teda řekla Temnému dešti at nastoupí on jako vůdce stal se jim tedy ale smutný byl z toho že jeho oblíbená vlčice kterou tajně miloval mizí.Dlouho ji přemlouvali ale ona jim řekla:vydám se do světa přátelé ale nikdy na vás nezapomenu a jednoho dne se možná vrátím řekla jim a zmizela se svým bratrem a tak začal život Vlčice Sakury a jejího bratra vlka Daniela.
Později se Sakura oddělila od svého bratra a našla o něco později tuto zemi.Našla tu dvě smečky,ale neví pro kterou se rozhodne.Země zvaná Evergia se stala jejím novým domovem.Doufá že ji smečka příjme.

Sakura či Saky,je jí jedno jak jí budete oslovovat.Milá a hodná,ráda pomáhá a je pracovitá.Není zrovna typ vlčice čekajícího než příde partner nebo kamarád.Je spíše plná adrenalinu a dobrodružství,nebezpečí se vrhá po hlavě.Je velice skvělá v lovu,což její smečce bude zaručovat dostatek potravy.Být vámi nepouštím se s ní do boje,jakož to správná vlčice má dobrý trénink.

Magie:
tato vlčice nemá žádnou speciální magii

Ocenění:
tato vlčice nemá žádná ocenění
 
 

Reklama


Rubriky

Všechna práva vyhrazena © 2012-2013
Zákaz kopírování - všechny obrázky, články apod. jsou chráněny autorským právem.